Prosinec 2011

S L-em v Londýně

30. prosince 2011 v 0:21 | Tsuki |  Nákupní průvodce
aneb "Nákupní průvodce Londýnem - 3.část"

!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 3.9.2009!!!


Tak jsem byla po dvou letech opět v Londýně, což znamená, že můžu zase rozšířit svého nákupního průvodce. Doufám, že to aspoň někdo ocení a pomůže mu to, protože hledat určité obchody po celém Londýně je docela fuška.

Už jsem zde ve dvou příspěvcích (z roku 2006 a 2007) popsala docela dost míst Londýna, kde se dá sehnat manga a jiné japonské věci, ale pravdou je, že Londýn se pořád mění a pořád je o čem psát - některá místa jsou nová, jiná zrušená (velká škoda je hlavně obchodního domu Oriental City, o kterém jsem psala v obou předešlých příspěvcích o nakupování v Londýně), další jsem pořádně prozkoumala až teď, takže o nich konečně můžu taky napsat.

Na rozdíl od minulých článků o Londýně se chci tentokrát zaměřit hlavně na kawaii věci, které se dají v Londýně sehnat, ale taky na japonské jídlo. Samozřejmě nezapomínám ani na mangu a přidávám pár fotek míst, o kterých jsem již psala, s podrobnějším popisem.

Tak jdeme na to...

EVERYTHING KAWAII
Divili byste se, co všechno kawaii se dá v Londýně sehnat. Za přední bych určila dvě místa: Artbox a Chinatown London Market.

Artbox je podle mého nejlepší místo pro nákup roztomilých věcí. Tedy, abych vše uvedla na pravou míru, Artbox je původem korejský obchod a prodává hodně svého zboží se svými vlastními postavičkami - především pandou nazvanou "Happy Panda" (což ocení hlavně milovníci pand, jako jsem já ^^), ale do svého sortimentu již zařadili hodně věcí japonských značek jako San-X, Sanrio, Crux, Q-lia, atd. To znamená, že zde naleznete spoustu věcí s japonskými postavičkami od Hello Kitty, přes postavičku Takoyaki chan (značka Kamio Japan), po TarePandu (značka San-X). Pokud jste s japonskými kawaii postavičkami seznámeni, víte o čem mluvím... Artbox naleznete nedaleko Covent Garden na 35 Earlham Street, v obchodním centru "Thomas Neal Centre".


Chinatown London Market se (jak je jasné) nachází ve čtvrti Chinatown. V jedné budově je natěsnáno množství obchůdků s asijským zbožím, tedy správně bych asi měla říct množství "zákoutí", protože jednotlivé obchody jsou od sebe tak špatně oddělené, že se to nedá nazvat ani stánky. Chinatown London Market má několik vchodů, pokud však chcete vejít přímo do míst, kde se prodává kawaii zboží, nevcházejte ze vnitřku čtvrtě Chinatown, ale z hlavní ulice, která Chinatown lemuje - Charing Cross Road. Přesná adresa je 55-57 Charing Cross Road a vchod vypadá takto:


Pak už vás čekají pohledy na všemožné japonské kawaii produkty.



Obchůdky s kawaii věcma mají vlastní jména, ale jak jsem řekla, celý Chinatown London Market se skládá z regálů a poliček se zbožím a kde končí hranice jednoho obchodu a začíná hranice druhého je nejasné. Orientovat se však dá podle prodavačů, kteří u svého zboží většinou stojí. Pochytila jsem, že obchod hned u vchodu se jmenuje Qu'tse a jiný obchod s roztomilými japonskými věcmi hned vpravo za rohem se jmenuje Mr. Panda. No, pokud někdy Chinatown London Market navštívíte, musíte se zorientovat sami. :)
To tedy byly dva hlavní obchody s kawaii zbožím. Další, které zmíním, už nejsou tak úplně japonské, ale daly by se zařadit mezi obchody s kawaii produkty.

David & Goliath je obchod s oblečením a původem je tuším americký. To však nic nemění na tom, že prodávají oblečení s vtipnými a zajímavými potisky, kde dominují věci a jídlo s přikreslenými obličeji (a to je právě japonská parketa - Japonci často vytvářejí postavičky z různých věcí, kterým zkrátka jen přikreslí obličej, což se dá brát jako druh "kawaii"). V Londýně jsou dvě pobočky - jedna ve čtvrti Soho, 15 Carnaby Street, druhá přímo v Covent Garden, 4 The Market Place. Tohle jsou fotky ze Soho, Carnaby Street:


Dalším podobným obchodem jako David & Goliath je Lazy Oaf, který se dokonce nachází jen pár metrů od David & Goliath ve čtvrti Soho a to na Kingly Court. Stejně jako David & Goliath prodává oblečení se zajímavými potisky. Je ale o hodně menší a nemá tolik zboží. Možná však stojí aspoň za malé nakouknutí. :)

Poslední obchod, který chci v této kawaii kategorii zmínit, je Playlounge, nacházející se ve stejné lokaci jakoLazy Oaf a David & Goliath - ve čtvrti Soho, 19 Beak Street (ulice kolmá ke Carnaby Street).

Jedná se o obchod, kde prodávají sběratelské figurky, plyšáky, knihy... všechno však spíše podivného stylu. Některé věci jsou japonské, jiné ne, ale důkazem, že se zde dá koupit něco japonského a zároveň kawaii, jsou tyhle japonské gumy ve tvaru jídla, které se mi podařilo v obchodě vyfotit.


JAPONSKÉ JÍDLO
Nyní bych přešla k japonskému jídlu. Je jasné, že v Londýně je spusta japonských restaurací, ale o tom tady psát nechci. Jde mi spíše o japonské potraviny. V původním průvodci z roku 2006 jsem psala o obchůdku Arigatou; ten se stále nechází na své původní adrese ve čtvrti Soho. Ovšem jsou zde i další místa, kde sehnat japonské jídlo.

V Japan Centre jsem byla už na své minulé návštěvě Londýna, ale nezahrnula jsem ho do svého článku. Je také pravda, že se tento obchod hodně změnil. Nyní je to skoro výhradně japonská samoobsluha s jídlem a snad nějakou tou japonskou keramikou a náčiním do kuchyně (tehdy sortiment zahrnoval například i množství japonských časopisů, které jsem tentokrát hledala marně). Nabídka japonských potravin je však celkem široká, včetně sladkostí a čerstvě upečeného pečiva. Jako milovník všeho sladkého s příchutí matcha (japonský zelený práškový čaj) jsem si tam koupila Matcha Muffin (L si na něm pochutnal se mnou :D)


Adresa Japan Centre: 212 Piccadilly, je to jen pár kroků od výstupu z metra (stanice Piccadilly Circus).

Na ulici Piccadilly jsou ještě dvě místa, která stojí za návštěvu:
Minamoto Kitchoan - obchod s wagashi (japonské koláčky k čaji, vytvořené nejen k jídlu, ale i k pokochání se pohledem). Kupovat tam něco však není zrovna levná záležitost (já jsem se tam jen poohlédla a vyfotila si výlohu). Adresa: 44 Piccadilly.


A pak (pokud jste jako já milovník příchutě matcha) doporučuju kavárnu EAT., která se nachází na různých místech v centru Londýna a jedna je právě na Piccadilly, pár metrů od Minamoto Kitchoan. Jako jediná má totiž v trvalé nabídce dva matcha nápoje. Jeden je Matcha Chiller - ledový koktejl s příchutí matcha, který je (podle mého) dokonalost sama *_*, a také teplý nápoj - Matcha Latte. Ten jsem ovšem nezkoušela, protože na letní horko se přece jen hodil víc Matcha Chiller.

Za dalšími obchody s japonským jídlem stačí jen jít do čtvrti Chinatown. Zde najdete množství obchodů s různými asijskými potravinami; nemá ani cenu je všechny zmiňovat. Za obchod s nejširší nabídkou japonských sladkostí musím jednoznačně určit ten, o kterém jsem psala už roku 2007 v článku "Sakaki-san v Londýně". Tehdy jsem napsala, že má nejpůsobivější výlohu, přecpanou Pocky. Tohle pořád platí a abych to upřesnila, obchod se jmenuje Oriental Delight a nachází se na 14 Gerrard Street.


MANGA
Ohledně mangy už se toho moc nového objevit nedalo. Nejlepší z obchodů prodávajících mangu v angličtině jsou stále obchody jako GOSH! a Forbidden Planet, o kterých jsem již psala. Obzvlášť širokou nabídku má Forbidden Planet, včetně různých knih o japonské kresbě, cosplayích, atd.


Mimo centrum Londýna jsem však objevila další skvělý obchod s mangou They Walk Among Us. Nachází se v Richmondu na kraji Londýna (kde jsem pobývala u své tety), ale ještě se tam dá dojet metrem (je to poslední zastávka trasy District). V tomto obchodě prodávají komiksy, samozřejmě včetně mangy, a další věci podobné nabídce výše zmíněného Playlounge. Adresa: 26 Red Lion Street, Richmond.


Dále jsem chtěla přiložit fotku japonského antikvariátu Adanami Shobo, o kterém jsem se zmínila už v článku "Sakaki-san v Londýně". Je to jediný obchod, kde seženete mangu a jiné knihy čistě v japonštině. Nachází se na 70 Brewer Street, ale bohužel z dálky byste si ho možná ani nevšimli, protože má nad sebou z nějakého důvodu nadpis "De-luxe cleaning". Proto raději přidávám fotku.


CAMDEN TOWN
Camden Town, čtvrť nacházející se více na severu Londýna, je kapitolou sama o sobě. Pokud se chcete ohodit nějakým zajímavým oblečením, koupit si trhlé doplňky a objevit něco, co má blízko k japonské kultuře, zamiřte jedině do čtvrti Camden Town, která je ale ve skutečnosti domovem mnoha kultur.

Když vystoupíte z metra na stanici Camden Town (trasa Northern) a vylezete ven, dejte se ulicí doprava. Projdete tak ulicí plnou obchodů, především s rockerským a metalovým oblečením. Po pravé straně pak uvidíte menší Camden Market - tržiště s oblečením všeho druhu. Někde jsem tam objevila i trička s manga potisky. Pokud jdete ulicí ještě dál a přejdete řeku, nachází se před vámi Camden Lock (viz první fotka tohoto článku). Po levé straně se pak nachází větší Camden Market - obrovské tržiště (z velké části zastřešené), kde najdete oblečení od umírněnějšího stylu až po extrémy typu neonového robotického oblečení s odrazkami, které se prodává v šíleném obchodě CyberDog.


Nás japanofily ale zajímá něco jiného. Najdete zde totiž i Gothic Lolita módu.



A taky jsem náhodou narazila na obchod, kde se prodávala trička s potisky Death Note (ta se L-ovi samozřejmě líbila ^^... donutil mě si jedno koupit :P)


Možná byste toho v Camden Town našli ještě víc, já neměla čas to všechno projít. Nakonec ale musím připomenout, že v Camden Town ve větším Camden Market se nachází druhá londýnská pobočka Artbox.


BRIGHTON - pár informací navíc
Z Londýna by to bylo vše. Na závěr jako bonus mám ještě pár tipů pro návštěvníky Brightonu - pobřežního města na jihu Anglie (necelá hodina cesty vlakem z Londýna). I zde se totiž nachází pár obchodů spojených s Japonskem. Pokud jdete od nádraží po hlavní ulici směrem dolů k moři, stačí zahnout doleva do ulice North Road (Pozor! Ne North Street, ta se nachází ještě kousek níže na jih) a už si nějakých obchodů určitě všimnete. Na severní straně ulice se nachází obchod Samurai, prodávající samurajské meče, zbroj a další věci spojené s bojovými uměními. Najdete zde ale i japonské talismany, přívěsky, ponožky tabi, atd.

Téměř naproti obchodu Samurai si pak můžete všimnout obchůdku Nasty Nip, který se dá bohužel skoro přehlédnout (tak se dívejte). Jedná se o malinkou místnůstku nacpanou japonskými kawaii samolepkami, přívěsky, atd. Všimla jsem si, že to tam vede jediný Asiat, který seděl v rohu a vypadal těžce v pohodě (a měl tam dva malé psy, kteří taktéž vypadali těžce v pohodě). Skoro bych se ho zeptala, jestli je Japonec, ale když jsem viděla, jak je zabraný do něčeho na svém laptopu, vzdala jsem to. Z nějakého důvodu to byl obchůdek velmi příjemný, tak jsem si o něm později zjistila pár informací na internetu. Vypadá to, že je to místo docela oblíbené, můžete se podívat na tento článek: http://www.brightonfusion.co.uk/live/2008/11/26/yotas-nasty-nip-mix-november-2008/ Zde jsem se dočetla, že majitel je skutečně Japonec, bývalý DJ, který utekl ze svého hektického života v Japonsku a nyní žije svůj klidný život se svým laptopem v tomto malinkém obchůdku v anglickém Brightonu. Docela zajímavé :)

Další obchody naleznete v ulicích, které vedou kolmo na sever z North Road - některé japonské, jiné zkrátka jen podivné, s různým zbožím i harampádím. V ulici Sydney Street se také nachází obchod Dave's Comics, nebo spíše obchod rozdělený na dva téměř vedle sebe. V jednom z nich se prodává i množství mangy. Jedinou nevýhodou je, že ceny v tomto komiksovém obchodě jsou přiražené o pár desítek pencí, ale to bylo snad jediné mé zklamání. Právě naopak, překvapilo mě, že i v Brightonu je toho tolik k sehnání.

To by tedy bylo vše ^_^. Věřím, že tento průvodce někomu z vás pomůže, pokud pojedete někdy do Londýna (nebo snad Brightonu). Sepsat tento článek dalo rozhodně zabrat :P

Daten no Tsuki

30. prosince 2011 v 0:15 | Tsuki |  Manga
!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 20.7.2009!!!


Ano, je to tady! Konečně v poličkách knihkupectví můžete nalézt nově vyšlou mangu Padlý Měsíc. Ptáte se, proč to tady tak nadšeně oznamuju? Důvodem je, že je to můj vlastní překlad ^_^. Na zadní stránce s informacemi o překladu a vydání se malinkým písmem píše "Překladatelka: Markéta Pravdová". Ale, že je to malinkým písmem mi vůbec nevadí (jediné, co mi trochu vadí, že pod mým jménem už je známý někdo jiný - nějaká Markéta Pravdová, co napsala knihu o McDonald's, ale čert to vem...). Pár lidí se mě ptalo, jestli budu ještě překládat (měli na mysli pro mangačesky.wz.cz) a já tehdy odpověděla, že ano, ovšem to jsem ještě netušila, že se mi naskytne příležitost překládat přímo pro nakladatelství Zoner Press, vydávající u nás mangu a jiné komiksy v češtině. Protože bych se ráda stala překladatelkou, byla to pro mě dobrá zkušenost a ráda bych v překládání pokračovala a zlepšovala se. Zatím dokážu dobře překládat z angličtiny, ale v budoucnu, až budu umět lépe japonsky, chci překládat z japonštiny (ohledně téhle mangy - jedná se o překlad z angličtiny, ale jedna kapitola autorky, která se nenachází ve starém anglickém vydání, byla speciálně přidána - a tu jsem přeložila z japonštiny). Všem mangu Padlý Měsíc vřele doporučuju. Ne proto, že jsem ji přeložila, ale protože je to skvělá manga - má pěknou kresbu a skládá se z několika zajímavých příběhů, ve kterých jsou spojitosti s anděly a démony nacházejícími se v Bibli. Rozhodně to není čtení pro děti, už pro ty souvislosti s Biblí, a místy je třeba se nad textem trošku víc zamyslet. Každopádně, pokud máte rádi anděly ve stylu manga, určitě se vám Padlý Měsíc bude líbit. ^_^

Gackt

29. prosince 2011 v 20:38 | Tsuki |  Slavní Japonci
!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 18.7.2009!!!


Začínám svou novou kategorii Slavní Japonci a jako první na řadě je Gackt - vynikající japonský zpěvák a hudebník.

Profil:

Celé jméno: Camui Gackt - 神威 楽斗 (japonský přepis - Kamui Gakuto), jedná se o pseudonym.

Datum narození: 4. července 1973, ale Gackt dříve tvrdil, že se narodil roku 1540 (to by znamenalo, že mu je nyní 469 let!)

Místo narození: Okinawa

Činnost: Především zpěvák a hudebník, ale také skladatel (tvoří si sám své písničky), herec a model.

Nástroje: Gackt umí hrát na více nástrojů - piano, kytara, bubny, housle, flétna...

Povaha: Jednou větou - Gackt nesnáší prohru a chce být vždy ve všem nejlepší.

Gacktův otec je hudebník a tak Gackt začal s hudebním vzděláním už v raném věku. O rockovou hudbu se však začal zajímat až v dospělosti a roku 1995 se stal členem skupiny Malice Mizer - zpíval, psal texty a hrál na piano. Po čtyřech letech však skupinu opustil a dal se na sólovou dráhu.
Sólovou dráhu započal svým mini albem Mizerable a po několika dalších vydaných albech bylo jasné, že Gackt je jeden z nejúspěšnějších asijských zpěváků. Stal se známým i v reklamě, jeho písně se mnohokrát dostaly do japonského anime a video her, získal celkem 17x cenu Grammy a v neposlední řadě se jeho tvář objevila i ve filmu. Nynější rok 2009 se pro Gackta stal rokem ve znamení oslav 10. výročí jeho sólové dráhy. ^_^

Diskografie:
1999 - Mizerable
2000 - Mars
2001 - Rebirth
2002 - Moon
2003 - Crescent
2005 - Love Letter
2005 - Diabolos
Gackt má na svědomí také množství singlů.

Filmografie:
2002 - Soyokaze
2003 - Hero's Hero
2003 - Moon Child
2007 - Fuurin Kazan
2009 - Kamen Rider Decade The Movie
2009 - Bunraku

Tohle by bylo jen zkratkovitě o Gacktovi. Více informací najdete na spoustě internetových stránek (české stránky např. www.gackt.wz.cz ). Pro můj příspěvek bylo z části čerpáno z wikipedie. Dále ještě pro zájemce přikládám své vlastní skeny dvou článků o Gacktovi z japonských časopisů. :) Klikněte pro zvětšení.

PATI PATI 9/2005

PATI PATI 7/2007

Moje výtvory

29. prosince 2011 v 20:09 | Tsuki |  My World
Dala jsem dohromady pár svých kresbiček a výtvorů, které jsem kdysi uveřejnila na svém starém blogu. Je trochu škoda, že jsem si za posledních pár let vůbec nenašla čas na kreslení (tím samozřejmě nechci říct, že bych byla nějaký talent, kterého je škoda :) ale nejspíš víte, jak to myslím).

2005:


2006:


2007:


2008:


Japonsko: Základní i ne tak základní údaje

29. prosince 2011 v 19:43 | Tsuki |  Japonsko
!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 10.2.2009. Některé informace tedy již nejsou aktuální!!!


Své první zkouškové na vysoké mám už za sebou a naštěstí úspěšně. Napadlo mě teď, že někomu z vás by se mohly hodit nějaké údaje o Japonsku, obzvlášť těm, co se chystají na přijímačky na japanologii. Ono se zdá, že základní údaje o Japonsku moc podstatné nejsou a většina lidí tyto věci zná, ale nemyslete si. Pravda je, že některé věci se na přijímací zkoušce skutečně můžou vyskytnout, ať už pokud děláte přijímačky na japanologii v Olomouci nebo v Praze na Karlovce. Například já měla v Olomouci na přijímačkách otázku, která politická strana je momentálně v Japonsku u moci a v Praze jsem měla zase otázku, jaká národnostní menšina je v Japonsku nejpočetnější. Dokonce jsem slyšela, že na některých dřívějších přijímačkách na UK byla otázka, kolik měří hora Fudži. Takže, pokud se někdo chystáte ucházet se o studium japanologie v Olomouci nebo Praze, rozhodně to nepodceňujte. I těchto pár údajů by mohlo pomoct.

Tento seznam údajů jsem sestavila sama a na jiné stránce ho nenajdete, proto prosím nekopírujte.

Oficiální název: Japonsko (česky), Nippon nebo Nihon (japonsky, znamená "Země vycházejícího slunce")

Státní zřízení: konstituční monarchie

Hlavní město: Tokio

Rozloha: asi 377 864 km2

Největší ostrovy: Honšú, Hokkaidó, Kjúšú, Šikoku (seřazeno od největšího po nejmenší)

Populace: 127,9 mil. (údaj z roku 2008)

Složení populace: 98,5% Japonců, 0,5% Korejců, 0,4% Číňanů a zbytek další etnické skupiny

Oficiální jazyk: Japonština

Náboženství: Šintoismus, Buddhismus, Křesťanství

Měna: jen

Hlava státu: císař, v současnosti jím je císař Akihito (nastoupil 1989, jeho následovníkem je korunní princ Naruhito)

Hlava vlády: premiér, současným premiérem je Taró Aso (od září 2008, vystřídal tehdy předešlého premiéra Jasua Fukudu)

Strana u moci: Liberálně demokratická strana

Státní vlajka: červený kruh (značící vycházející slunce) na bílém pozadí

Znak císařské rodiny: chryzantéma (kiku)

Státní hymna: Kimi ga Yo

Nejvyšší hora: Fudži (3776 m)

Nejdelší řeka: Šinano (360 km)

Největší jezero: Biwa (673 km2)

Hajimemashite. L desu.

29. prosince 2011 v 19:33 | Tsuki |  Death Note
!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 2.1.2009!!!


Říkáte si, že holka mého věku by měla nejspíš na Vánoce dostat něco jiného než figurku anime postavy? ... Víte co? Je mi to jedno!!! Mám svoji Figurku L z Death Note a jsem ureshii ^_^

Pro upřesnění, tohle je pravděpodobně nejlepší figurka L, která se dá na trhu sehnat. Je od společnosti Medicom a měří asi 30 cm. Musím říct, že je vážně sranda ji všelijak "aranžovat" a fotit. :D (viz níže)

"Gumový medvídek"


"Nepodceňujte snídani" ^^



Hiragana Asobi

29. prosince 2011 v 19:26 | Tsuki |  Japonština
!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 26.9.2008!!!


"Hiragana Asobi"...neboli něco jako "Hiragana hrou" - To je malá učebnice hiragany pro japonské děti, kterou vlastním. A protože myslím, že by někteří určitě uvítali cokoliv, co jim pomůže v učení hiragany, rozhodla jsem se ji pro vás naskenovat. ^^

Pro začátek se koukněte na tuhle tabulku s celou hiraganou (klikni pro zvětšení). Protože je to skutečně japonská knížka, nejsou v ní žádné popisy v latince, takže pro ty, co hiraganu vůbec neumí, bych to měla asi trochu vysvětlit.


Vidíte zde tabulku se všemi řadami hiragany a to ve sloupcích zprava doleva. Jsou to:

A,I,U,E,O
KA,KI,KU,KE,KO
SA,ŠI,SU,SE,SO
TA,ČI,CU,TE,TO
NA,NI,NU,NE,NO
HA,HI,FU,HE,HO
MA,MI,MU,ME,MO
JA,JU,JO
RA,RI,RU,RE,RO
WA,WO
a poslední N

Jsou zde však ještě tři zelené tabulky vlevo. Ta horní ukazuje použití nigori (dvou čárek u znaku hiragany) a marunigori (kroužek). Tím, že k řadě KA přidáme dvě čárky vpravo nahoru, vznikne řada GA (GA,GI,GU,GE,GO), z řady SA vznikne řada ZA (ZA,DŽI,ZU,ZE,ZO) a z řady TA vznikne DA (DA,DŽI,ZU,DE,DO). Z řady HA pak pomocí nigori vznikne řada BA a pomocí marunigori naopak řada PA.

Další dvě zelené tabulky ukazují složeniny s pomocí slabik JA,JU,JO psané menším písmem. Když se třeba podíváte do druhé zelené tabulky vpravo nahoře, je tam znak KI a za ním JA. Kdyby se oba psali stejně velké, četlo by se to KIJA, ale tím, že je JA psáno menší, je to složenina, která se čte KJA (pomocí JA,JU,JO tedy ve složením s KI vznikne KJA,KJU,KJO). Dále ve druhém sloupci zprava vidíme ŠI a JA. Stejně velké by se to četlo ŠIJA, ale ve složenině je to ŠA (vznikne ŠA,ŠU,ŠO). V dalších sloupcích tedy vidíme ČA,ČU,ČO, pak NJA,NJU,NJO, HJA,HJU,HJO a tak dále. V poslední zelené tabulce jde o to samé, jen ještě s nigori a marunigori (např. GJA,GJU,GJO).

To by bylo tak vše ohledně vysvětlování. Nyní už naskenované stránky z učebnice. Hiragana v téhle učebnici není seřazená podle svých řad A,KA,SA,TA,NA,HA,MA,JA,RA,WA,N jak jste viděli v tabulce, ale podle takzvané obtížnosti psaní určitého znaku hiragany. A obtížnost v téhle dětské učebnici je určená obrázkem králíčka -->


Třeba ten vlevo, co si píská, má u sebe napsané "jasašii" - tedy jednoduché. Znaky hiragany v této učebnici jsou tedy seřazeny od nejjednoduších na psaní až po ty nejtěžší.

Klikni pro zvětšení:






No, snad jsem to tady nedávala zbytečně a někomu se to bude hodit. ^^

Peking na vlastní oči

29. prosince 2011 v 19:10 | Tsuki |  My World
aneb "Číňané a jací jsou"

!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 20.8.2008!!!



Tohle se sice netýká přímo Japonska, ale byla by škoda tady o tom nenapsat. Koneckonců Čína je a vždycky byla sousedem Japonska.

Chtěla bych zde totiž napsat něco o svých zkušenostech z hlavního města Číny - Pekingu, který jsem navštívila ještě před začátkem olympiády spolu se svým přítelem Mauem (a bylo to opravdu něco, ještě nikdy jsem nebyla tak daleko ^_^).

Vím, že obecné mínění o Číně není v současnosti zrovna dobré, ale chci tady napsat něco o Číňanech tak, jak jsem je viděla já, a to nehledě na současné problémy s Tibetem (takže se prosím všichni hned nebuřte pokud náhodou o Číňanech řeknu něco pěkného. Mají přece i své světlé stránky, ne? Nemusíme je všichni jen kritizovat, takže nechte tohle teď stranou).

Cizinec - něco jako "mimozemšťan"
Může se to zdát divné, ale cizinců v Číně moc není, a to ani v hlavním městě (i když je pravda, že před olympiádou jich začalo trochu přibývat). Sem tam jsem nějakého Evropana nebo Američana zahlédla, ale opravdu to bylo minimum. Proto se nemůžeme divit, že Číňani (a to hlavně ti, kteří sami do Pekingu přijedou jako turisté z menších čínských městeček nebo vesnic) jsou z cizinců totálně na větvi. Zpočátku mě to trochu vylekalo, protože takovíto Číňané, kteří zavítají do hlavního města, kde uvidí v životě prvního bělocha, se s ním hned chtějí vyfotit! Nejspíš, aby měli důkaz, že cizince vůbec spatřili a mohli onu fotku ukazovat svým přátelům ^_^. Poprvé nás takhle Číňani s foťákem "přepadli" na náměstí Tiananmen před branou do Zakázaného města. Nejprve jsem vážně nechápala, ale v následujících dnech jsem si už na Číňany přibíhající s dotazem, jestli se s nimi vyfotíme, zvykla. Zkrátka to skutečně budí dojem, že cizinci jsou něco jako "mimozemšťané", které Číňan jen tak nevidí ^_^.

Já s neznámou Číňankou před modrou pagodou - Tiantan (Strašně moc se se mnou chtěla vyfotit XD)

Čína je levná
No ano, letět do Číny sice není zrovna levné, ale v samotné Číně levno je, a to i v Pekingu. Teď mluvím hlavně o dopravě a jídle. V restauraci se člověk v pohodě nají za 20 yuanů (1 yuan není ani 2,50 kč) a v obyčejnějším bistru se člověk dokáže najíst i za takových 5-10 korun! (Nutno dodat, že jídlo je i tak vydatné a hlavně chutné). Za takových 5 kč jsem měla třeba tuhle super polívku s nudlema, zeleninou a vejcem (dokonce jsem ji ani nezvládla dojíst) -->


Co se týče dopravy, pro představu můžu zmínit, že 1 km jízdy taxíkem v Pekingu stojí 2 yuany a přibližně stejná cena platí i pro jednu jízdu pekingským metrem, a to na jakoukoli vzdálenost. Když to srovnáme s Prahou, kde jedna pitomá jízdenka (ještě navíc s omezenou dobou) stojí víc jak 20 kč, je to opravdu směšné.

Dále bych ještě chtěla připomenout, že Peking je navíc město, kde se dá smlouvat. Na tržištích je to samozřejmost, tam se dá koupit věc s původní nadsazenou cenou za úplný pakatel. Ale zajímavé je, že smlouvat se dá často i v normálních obchodech (zkrátka řeknete, že se vám to zdá moc drahé, nabídnete nižší cenu a nakonec se s prodavačem nějak dohodnete ^_^).

Stravovací návyky a chování v restauracích se dost liší
Když se vrátíme zpět k jídlu, tak mým dalším poznatkem je, že Číňané narozdíl od nás mlaskají u jídla, čímž vyjadřují, že jim to chutná. Není to vůbec neslušné jako na západě. Navíc je často zvykem, pokud jí více lidí, objednat více talířů s různými jídly, ze kterých si pak každý bere, co chce, a svoji vlastní má jen misku rýže.


Neslušné kupodivu není ani nadávat na jídlo, pokud nám náhodou nechutná (což jsem poznala u Číňanky Li, se kterou jsme během našeho pobytu v Pekingu strávili hodně času :) ). U nás by to dopadlo možná tak, že bychom se v restauraci pohádali se servírkou a ta by nám pak za to plivla do kafe, ale v Číně ne. V Číně mají číšnice a číšníci "sloužit" zákazníkovi a plnit jejich přání. Takže, když si Li stěžovala, že je jídlo hnus a je moc kyselé, servírka ho s úsměvem odnesla a přinesla upravené znovu a pak ještě jednou, když Li začala nadávat, že co to má znamenat a že je tam málo okurky XD. Takhle to v Pekingu skutečně funguje.

Číňané jsou slušní
Co se mi ale v Pekingu opravdu líbilo, bylo to, že Číňané jsou oproti Evropanům daleko slušnější, a to ve více ohledech. Celkově jsou více spořádaní a nejspíš je to i vlivem režimu, že nikde není vidět nic zničeného, rozbitého nebo posprejovaného (říkejte si co chcete, ale množství policajtů, kteří hlídají památky a jiná veřejná prostranství, vidím v tomhle ohledu jako výhodu). Žádné posprejované a špinavé metro, nic takového... všechno čisté a jak má být. Navíc, pokud jde zrovna o policii, tak co jsem viděla, byli vstřícní a nápomocní. Například jeden den, kdy hrozně moc pršelo a lidé se běželi schovat do metra, policie hlídající uvnitř rozdávala všem okolo zadarmo pláštěnky (ani tohle si nedokážu u nás v ČR představit).

Co se týče Číňanů obecně, nikde ani pozdě večer nebylo vidět žádné výtržníky nebo opilce, a pokud se náhodou někde objevila nějaká pochybnější existence jako bezdomovec, hleděl si svého a neotravoval lidi okolo. Řekla bych, že Číňané vypadali celkově na pohled slušněji a člověk se ani nebál, že by se mu něco stalo nebo že by ho někdo mohl okrást (no uznejte, u nás se se člověkem, o kterém máme nějaké pochybnosti nebo ze kterého máme dokonce strach, setkáme docela často, a to nejen po večerech venku).

Pandy
A nakonec, tohle se sice netýká přímo Číňanů, ale jako milovník pand to musím jednoznačně zmínit... V pekingské zoo mají totiž pandy (tím myslím Pandy veliké, ne jiný druh), které jsou jinak samozřejmě dost vzácné a mimo Čínu se s nimi v jiných zoo skoro nesetkáme. Pekingská zoo má pand dokonce víc jak 10 a člověk je tak může pozorovat, jak se válejí, spí nebo pojídají bambus. ^__^ ((kawaii...))


No, to by k Pekingu bylo tak všechno. Je toho samozřejmě více, ale co jsem chtěla napsat, to jsem napsala. Možná se mnou nesouhlasíte, ale jsem ráda, že jsem v některých ohledech Číňany pochválila. I oni jsou lidi a nezaslouží si jen kritiku, které je v současnosti dost a dost. A musím říct, že je někdy tak trochu nespravedlivá... (Že je v Pekingu moc smogu? No, popravdě to v televizi trochu přeháněli, většinu dnů tam bylo čistě modré nebe :) )

Sakaki-san v Londýně (2007)

29. prosince 2011 v 18:45 | Tsuki |  Nákupní průvodce
aneb "Nákupní průvodce Londýnem - 2. část"

!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 14.8.2007!!!


Ahoj, tady Sakaki. Tsuki mi dala za úkol tady napsat o jejím pobytu v Londýně, kam vzala i mě. (Mimochodem, Tsuki je přezdívka MangaGirl, kterou je doopravdy oslovována. MangaGirl se hůř vyslovuje, takže takhle je nazývána jen na netu ^^)

Tenhle příspěvek je takovým krátkým doplněním původního průvodce po Londýně (viz níže) a obsahuje pár nových věcí ohledně obchodů pro otaku a nadšence pro Japonsko.

Tak zaprvé se vrátíme k Oriental City (už o něm bylo psáno v Nákupním průvodci po Londýně). Tsuki tentokrát prozkoumala asijský supermarket, který k Oriental City patří. Mají tam toho vážně hodně a uličky jsou většinou rozdělené podle země (např. japonské sladkosti, korejské, atd...)

Pár fotek...


Sladkosti *_*



Čaje


Nudle (všimněte si těch růžových ^^)


Tsuki s Mauem si taky v Oriental City dali v jednom z asijských bister (konkrétně v tom japonském) teriyaki chicken. Prý to bylo hodně dobré, tak to doporučuje ^_~ Jediné, k čemu neměla důvěru, byla podezřele vypadající polévka (viz. foto- vlevo v kelímku).


A ještě důležité oznámení ohledně Oriental City. Kdo by tohle asijské obchodní centrum chtěl navštívit, ať jede do Londýna nejpozději do května 2008, protože se prý má rušit, aby se tam postavilo něco jiného. (Tsuki osobně doufá, že Oriental City jen přesunou na jiné místo).

Tak a teď k obchodu Forbidden Planet, který Tsuki na své minulé návštěvě Londýna neúspěšně hledala, ale tentokrát ho našla (179 Shaftesbury avenue).


Je to skvělý obchod pro otaku, co se týče mangy a anime, protože tam mají vážně široký výběr (mangy je tam ještě víc než v obchodě Gosh, o kterém Tsuki psala v Nákupním průvodci). Krom toho tam mají spoustu figurek z anime, manga časopisů, plyšáků, atd... (figurky viz foto)



Krom Forbidden Planet Tsuki konečně navštívila i Chinatown - sice malé, ale pěkné místo ve středu Londýna s obchůdky, kde se dá sehnat různorodé asijské zboží.


Malá pagoda v Chinatown

Obzvlášť fascinující byla výloha jednoho obchůdku, kde prodávali spoustu japonských sladkostí (a tedy i hodně pocky *_*).


A nakonec ještě musím zmínit malý japonský antikvariát ve čtvrti Soho (70 Brewer street). Tedy, je malý, ale naprosto přecpaný japonskými knihami. Mají i spoooustu mangy v japonštině a to za super ceny. Tsuki s Mauem v tom obchodě šmejdili hodně dlouho. Ale i kdyby tam člověk byl několik hodin, nedokáže prohledat všechno ^^.


Tak to je ode mě vše. Loučím se.

Sakaki

Hiragana

29. prosince 2011 v 18:25 | Tsuki |  Japonština
Pár hodně starých materiálů k učení hiragany, ze kterých jsem se kdysi učila hiraganu já :)

Bohužel mám z nějakého důvodu jen řady A, KA, SA, TA, NA, HA, ale snad se někomu moje skeny budou i tak hodit.

A, I, U, E, O

KA, KI, KU, KE, KO

SA, ŠI (SHI), SU, SE, SO

TA, ČI (CHI), CU (TSU), TE, TO

NA, NI, NU, NE, NO

HA, HI, FU, HE, HO