První zpráva z Tokia

30. prosince 2011 v 0:58 | Tsuki |  Japonsko
!!!Tento článek byl v PŮVODNÍM znění přemístěn z mého starého blogu. Jedná se o článek napsaný 4.5.2010!!!


Tak jsem se konečně (po měsíci!) dostala k tomu tady aspoň něco málo napsat. :) Důvod, proč jsem tady celý měsíc, co jsem v Japonsku, nic nenapsala, je hlavně ten, že prostě není čas. A ne, není to vůbec výmluva. I já jsem byla překvapená, jak málo času tady má člověk na sebe a jak hodně času bere studium plus jiné aktivity. Studium je tady vážně těžké, těžší než jsem si vůbec představovala, ale snažím se to zvládat. Jde především o to, že na Karlově univerzitě jsme teprve dokončili beginners level japonštiny (studium japonštiny se dá rozdělit na tři stupně - beginners, intermediate a advanced), ale zde jsme rovnou skočily na advanced level, což mi díky mezerám ve středním stupni způsobuje značné problémy. Takže se ani není čemu divit - nad učebnicí musím trávit hodně času, než vůbec pochopím, o co jde.

Když člověk přijede do Japonska, ať už má o zdejší kultuře jakékoliv znalosti, něco ho musí i tak zákonitě překvapit. Je to vlastně docela šok, když si člověk uvědomí, nakolik se to všechno liší. A je hodně, na co si zvykat. Ale myslím, že už jsem si na většinu věcí docela zvykla. Ať už na to, jak extrémně jsou Japonci zdvořilí a většinou (oproti Čechům) i dost nápomocní, nebo na tu spoustu dalších maličkostí, které se liší od toho, co běžný Čech zná. Například ta japonská "papučovost" - i když jsem si zvykla, nechápu, na co Japonci potřebují tolik různých papučí. Jde samozřejmě hlavně o "záchodové papuče", což je zažitá věc všude po Japonsku. I když člověk má svoje jedny papuče, ve kterých doma chodí, v žádném případě se v nich nechodí na záchod, protože na záchod patří jedině speciální záchodové papuče. Takže Japonec přijde na záchod, zuje si své normální papuče a obuje si ty na záchod. A pak teprve vstoupí. Pak vyleze a znovu se přezuje.... Chápe někdo ten smysl? Já teda moc ne... Ale zde na koleji, kde bydlím, jsou nejen záchodové přezůvky, ale taky speciální sprchové papuče, se kterýma se zase chodí jen do sprch. A když to člověk náhodou zvorá a zapomene se na nějakém určitém místě přezout, může se klidně stát, že se na něho nějaká Japonka škaredě podívá....

Jak už jsem řekla, takovýchhle maličkostí je hodně. Skoro to vypadá, jako by Japonci měli schválně všechno jinak, popřípadě přímo naopak. Jízda na ulici vlevo, volant vpravo... nemluvě o té hloupé páčce u umyvadla. Všude jinde, když chci pustit vodu, zvednu páčku nahoru, a když ji chci zastavit, zmáčknu ji dolů. Ale tady neee - tady to musí být naopak. Už jsem se přeorientovala, ale až přijedu zpátky do ČR, budu se muset přeorientovávat znovu.... A co třeba podivné japonské třídění odpadu na spálitelný odpad, nespálitelný odpad, přírodní odpad, atd. Přiznám se, že do teď to úplně nechápu...

Je toho prostě dost, na co si člověk musí zvyknout, ale samozřejmě spousta věcí má i své dobré stránky. :) Ať už ta zmíněná japonská zdvořilost, tak jakýsi lepší pocit "bezpečí", oproti Česku (když někdy něco zapomenete, můžete si být skoro jistí, že když se tam vrátíte, pořád to tam bude - ne že by to hned někdo ukradl)... A taky jakási zvláštní vůně, která tady vládne úplně všude - vůně Japonska. Možná si toho většina lidí nevšimne, ale něco v tom ovzduší je daleko příjemnější než "pach Česka". Snad je to tím, že je Japonsko ostrovní stát, snad tím, že se ve vzduchu mísí vůně japonské kuchyně, sama nevím... Ale jen chodit po japonské ulici vyvolává zvláštní pocit.

Studium je tady sice hodně drsné (advanced gramatika hrůza, taky horda úkolů a psaní reportů, popřípadě rovnou speach na nějaká blbé téma typu "popis grafu prodejnosti výrobků na základě informací na obale"), ale samozřejmě to chce si ten čas v Japonsku i trochu užít a někam se podívat, což se mi zatím docela daří. ^^ Tedy za cenu toho, že každý den chodím spát zhruba ve dvě hodiny ráno, což asi není zrovna ideální, ale jinak se vážně stíhat nedá.

Ve výsledku můj prozatimní "život v Japonsku" má své stinné i pěkné stránky, ale to se vlastně dalo čekat, ne? Držte mi palce, ať to jakž takž zvládám dál. Slibuju, že se brzo znovu ozvu s něčím zajímavým. Jen mějte trochu strpení a pochopení. ^_~

PS: Fotka nahoře - My všechny zahraniční studentky pohromadě u jedné ze školních sakur.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bumboatman bumboatman | Web | 7. června 2016 v 22:58 | Reagovat

online pujcky bez registru břidličná :-(

2 laurent laurent | Web | 9. září 2016 v 12:00 | Reagovat

rychlá online pujcka kravaře :-|

3 vadim vadim | Web | 6. října 2016 v 1:50 | Reagovat

sms půjčka bez registračního poplatku 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama