Zima v Tokiu

31. ledna 2015 v 9:11 | Tsuki |  Japonsko
aneb "Jak se Japonci zahřívají"

Už jsem v Japonsku dobré tři měsíce, ale (jako obvykle) jsem se do teď nedonutila sem na blog něco napsat. Každopádně, na téma "zima v Japonsku" jsem minimálně něco málo napsat chtěla, takže jsem se konečně odhodlala a tady to je.

V Japonsku jsem potřetí v životě - tentokrát na pracovní stáži v jedné z tokijských mateřských školek. To je ale teď vedlejší. Důležité je to, že i když jsem tady potřetí, je to pro mě "poprvé" během zimy. Na studiu před necelými pěti lety jsem byla v Tokiu během jara a léta, no a před rokem jsem tady taktéž byla během léta. Minulý rok na podzim, když jsem se chystala na svou třetí cestu do Japonska a věděla jsem, že tady budu během zimy, jsem tomu nepřikládala zásadní důležitost. Důvod je ten, že jsem vždycky ode všech slýchávala, že zima v Tokiu je mírná a že teplota nepadá pod nulu nijak často, spíš naopak že převládají relativně teplé dny. Takže bez zvláštního přemýšlení jsem si s sebou vzala víceméně podzimní oblečení a svůj nejteplejší kabát jsem se nakonec rozhodla ani nebrat. To mě ale nenapadlo, že i když je fakt, že zima v Tokiu je docela mírná, tak realita běžného života je trošku jiná.

Důležitá fakta, o kterých jsem sice věděla, ale z nějakého důvodu je vůbec nebrala v potaz:

1) V JAPONSKU NENÍ BĚŽNÉ CENTRÁLNÍ VYTÁPĚNÍ.
2) V JAPONSKU NENÍ BĚŽNÁ IZOLACE TEPLA A ZATEPLENÍ DOMŮ.
--> V JAPONSKU JE TUDÍŽ V ZIMĚ V BYTECH A DOMECH DOST VELKÁ KOSA!

K tomuto "objevnému" zjištění jsem došla někdy koncem listopadu minulého roku. No samozřejmě, není asi úplně správné mluvit o Japonsku jako celku (mluvím nyní spíš z pozice občana Tokia), protože tím, že Japonsko je ostrovní země táhnoucí se od severovýchodu k jihozápadu, jsou zde celkem velké teplotní rozdíly v závislosti na tom, kde zrovna jsme. Jednoduše řečeno, na sever od Tokia jsou teploty nižší (srovnatelné se zimou v Česku) a na jih jsou naopak vyšší. Takže je dost možné, že na severu řeší nízké teploty ještě trochu jinak než v Tokiu, ale co jsem tak slyšela, centrální vytápění není běžné nikde v Japonsku, takže se to dá brát zkrátka jako fakt. Pro Čecha, který přijde bydlet do Tokia v zimě, je to popravdě docela šok. Vždycky jsem brala přítomnost topení ve všech místnostech jako samozřejmost a to, že topení je v zimě prakticky permanentně zapnuté, jakbysmet. Tady je to ale jiná. Zatímco v Česku mi zima a sněžení nikdy až tak nevadily, protože jsem, aniž bych si to plně uvědomovala, věděla, že stačí tak nějak "překlepat" zimu venku a člověk se vždycky nakonec vrátí domů do tepla, tady se nic takového nekoná. Venku sice až tak často nesněží (za tu dobu, co jsem v Tokiu, sněžilo možná tak třikrát - viz první a poslední foto tohoto článku) a teplota je většinou nad nulou, někdy vyšplhá i třeba k deseti stupňům, ale to zároveň znamená, že teplota, kterou máte doma, není o moc vyšší než teplota venku. Tak si představte, že přijdete domů promrzlí z práce a doma máte třeba jen deset stupňů, takže se nemáte jak zahřát. Musím říct, že jsem takhle zažila… ne "pár horkých", ale ve skutečnosti "pár studených" chvilek. Je jedno, že venku je o několik stupňů tepleji než u nás, ve skutečnosti mi je v Tokiu totiž větší zima, než mi kdy byla v Česku. Jedna úsměvná epizoda pro představu: Jednoho chladného prosincového dne otevřu doma lednici a hlavou mi proběhne "bože, vždyť v té lednici je stejná teplota jako tady v bytě!"

Malá ukázka toho, jak jsou v mém tokijském bytečku řešená okna a dveře na balkon:



Tenké zdi, okna s jedním sklem (žádné dvojité sklo jako u nás), dveře na balkon pouze "na západku" bez pořádné izolace (ode dveří dost často fouká studený vzduch)… to všechno je v Japonsku úplně běžná věc, co se týká obytných domů. Tímto se dostávám k jádru věci, jak se teda Japonci vlastně zahřívají, aby "neumřeli zimou"?

1. Klimatizace
Ačkoliv centrální topení v japonských bytech nenajdeme, minimálně jedna klimatizace se určitě najde v jakémkoliv bytě či domě. Důvodem je to, že i když zima v Tokiu není tak tuhá jako u nás, léto je naopak velmi horké, takže v létě zkrátka všichni pouštějí klimatizaci, aby se ochladili. Naštěstí mají japonské klimatizace nejenom funkci chlazení, ale dají se samozřejmě nastavit i na vyšší teplotu, takže vzduch naopak ohřívají. To mi přišlo velmi vhod první chladnější dny, které jsem v Tokiu zažila. V pokoji, kde spím, totiž klimatizaci mám, takže jsem ji hned hojně začala používat.

2. Teplé oblečení
Moje japonská kamarádka se vždycky divila, když jsme během zimy mluvily spolu přes Skype a všimla si, že jsem jenom v tričku s krátkým rukávem. Zatímco u nás je normální chodit doma i v zimě celkem nalehko, protože máme topení, v Japonsku je to nepředstavitelné. Všichni mají na sobě minimálně dvě vrstvy - přes tričko ještě mikinu nebo svetr. I já jsem tady v Tokiu musela celkem rychle přejít na teplé oblečení a byla jsem nakonec nucena si koupit i různá podvlékací trička a tílka udržující teplo. Jen co nastane zima, na každém rohu se začne prodávat teplé spodní prádlo a různé teplé a huňaté ponožky či punčocháče. V mém studeném bytě neměla některé chladnější dny ani klimatizace téměř žádný efekt, takže jsem nakonec byla často nucena nosit i tři vrstvy oblečení, což možná ještě není nejhorší. Tuším, že někteří Japonci jsou schopní se doma navléct ještě víc, třeba klidně i šálu a čepici… což nám Čechům určitě přijde směšné. Problém je, že jakkoliv se člověk navlékne, stejně mu je většinou zima minimálně na ruce či na nohy (ne, jedny teplé ponožky v takové permanentní kose skutečně nestačí!)

3. Elektrické topení
Když nestačí klimatizace, je nutné si pořídit ještě elektrické topení. To celkem spolehlivě zvládá vytopit jeden pokoj, ovšem samozřejmě ne celý byt. Člověk si navíc dost dělá starosti s účtem za elektřinu. Ne že bych se v tom vyznala, ale tuším, že takové elektrické topení žere hodně elektřiny. Někde jsem myslím četla, že co se týká spotřeby energie, je na tom většinou líp klimatizace a určitě některé méně náročné spotřebiče typu "elektrický koberec" nebo "kotacu", které zmiňuji níže. A co víc, i když elektrické topení či klimatizace zvládnou vytopit menší pokoj, stačí je vypojit ze zásuvky a do několika minut máte v pokoji stejnou zimu jako předtím, kvůli prakticky nulové izolaci tepla. V případě bytu, kde bydlím, tohle platí jednoznačně, protože teplo dost rychle uniká skrz velké posuvné dveře na balkon.

4. Horký koberec (Hot carpet)
Jedna z hojně používaných japonských vymožeností. Jedná se o elektrický hřející koberec. Bohužel však ne v tom smyslu, že by snad vypouštěl teplo a ohříval tak vzduch, pouze reaguje na tlak, takže když si na něj sednete nebo lehnete, začne hřát. I tak jsem ale byla spokojená, když jsem ve svém bytě ve skříni tenhle "skvost" objevila (zřejmě ho používal předchozí nájemce) a začala ho používat. Stačí ho položit na zem, zapojit do zásuvky a nastavit teplotu na stupnici 1-5 (viz fotky níže). Za sebe musím říct, že mezi japonskými způsoby, jak se doma zahřát, je mi kombinace elektrického topení (či klimatizace) a horkého koberce nejpříjemnější. Člověk na něm jednoduše sedí u nízkého stolu.



5. Kotacu
Další z klasických japonských způsobů, jak se doma zahřát. Kotacu bylo používáno v Japonsku už několik století zpátky, takže je to v podstatě hodně tradiční věc spojená s japonskou zimou. Jedná se o nízký stolek, který má ze spodu připevněné malé elektrické topné těleso (dřív to samozřejmě fungovalo trochu jinak a topilo se uhlím) a kolem celého stolu se rozprostírá hrubá deka, pod kterou schováte nohy. U stolku se samozřejmě sedí po tradičním japonském způsobu na polštářku. No a topení schované pod stolem takhle člověku hřeje spodní část těla. Já zpočátku kotacu neměla, ale teď se mi poštěstilo, že mi ho jedna moje kamarádka dočasně půjčila, takže ho momentálně používám. Musím ale říct, že i když je to příjemné, vadí mi dvě věci: Zaprvé, zatímco nohy jsou v teple, horní část těla je v zimě a nedá se s pomocí kotacu zahřát. Zadruhé, jelikož je na nohy příjemné teplo a člověk je přikrytý dekou, z kotacu se bez silné vůle jen těžko vylézá ven. Člověk tak snadno zleniví a jen sedí zalezlý v kotacu. Dost často se může stát, že si takto i lehne a usne - což se prý Japoncům opravdu často stává, ale každý návod k používání kotacu důrazně varuje, že by se to nemělo dělat, aby náhodou nedošlo ve spánku k popáleninám o topné těleso.


6. Hřejívé sáčky kairo a jiné hlouposti
Krom výše zmíněných způsobů, jak se Japonci v zimě zahřívají, existují ještě drobnější ohřívací vychytávky. Jedna z nejrozšířenějších je "kairo" - sáčky naplněné jakousi sypkou směsí, která začne hřát, když s ní zatřesete a začnete sáček používat. Základni typy kairo se dělí na "lepící" a "nelepící" sáčky. Nelepící si prostě strčíte třeba do kapsy u bundy a hřejete si o ně ruce, lepící mají naopak jednu stranu lepivou, a tak si je můžete nalepit na tílko pod tričko. Japonci si tyhle sáčky nejčastěji lepí buď na břicho nebo na spodní část zad. Výhoda je, že mnohé takové sáčky hřejí dost dlouho (udrží si teplotu třeba skoro půl dne). Nevýhoda ale je, že opět hřejí jen určitou hodně omezenou část těla. Ledaže se těmi sáčky oblepíte všude dokola :D Což je dost směšné, ale viděla jsem to u jedné Brazilky, která stejně jako já pracuje v Tokiu na stáži a byla jí taková zima, že si těch sáčků kairo pod tričko nalepila hned několik (plus jednou vyprávěla, že jí je v jejím bytě taková zima, že si lehla na horký koberec a zůstala tak ležet, až nakonec usnula). Japonci ale rozšířili sortiment kairo ještě víc a už se prodávají i podobné hřejivé polštářky, co si nalepíte ze spodu na ponožky nebo do bot, aby vám to hřálo nohy, atd. Různé druhy balení kairo, které mám momentálně sama v zásobě, vidíte níže na fotce. Ty hřejivé polštářky do bot ale jen tak mezi námi vůbec nefungují.... Krom kairo, které se prodávají v japonských drogeriích na každém rohu, se samozřejmě dají koupit i jiné blbosti, které vám (jak mnohdy slibuje obal) zaručí "příjemný pocit tepla". Od již výše zmíněných "super teplých" ponožek a nejrůznějších druhů hrubých punčoch, přes teplé huňaté kalhotky, které Japonky nosí pod sukněmi... až třeba po lepící pokrývky na záchodová prkýnka - jelikož ve studených bytech je samozřejmě nepříjemné přijít na záchod a sednout si na ledové prkýnko. No, bohatší lidé mají samozřejmě ve svých bytech a domech zařízené "pokrokové" záchody s automatickým vyhříváním prkýnka...


Abych to shrnula, Japonci jsou schopní vymyslet kdejakou blbost, aby se v zimě aspoň trošku zahřáli... Jenže nic z toho nemá bohužel takový efekt jako centrální vytápění. Člověk by čekal, že Japonsko jakožto technicky rozvinutá a pokroková země, řeší jak způsob vytápění tak stavbu domů (absence izolace tepla!) trochu jinak. Sama se v podstatě divím, že Japonci už dávno nemají zavedené nějaké super speciální ústřední vytápění… Ale ne, místo toho, aby si konečně uvědomili, že k zahřátí je důležité ohřívat vzduch, raději hojně nakupují huňaté spodní prádlo a hřejivé sáčky kairo, nebo si případně hřejí zadek o horký koberec či záchodové prkýnko... Když se nad tím člověk zamyslí, tak dojde k názoru, že přestože má Japonsko v mnoha ohledech velký náskok v různých technologiích a vymoženostech, po určitých stránkách je stále velmi tradiční a zastaralé. Skoro bych řekla, že se Japonci vyžívají v tom, aby s pomocí těchto nejrůznějších způsobů zahřívání přetrpěli zimu. Ten pocit jakési "výdrže v utrpení" je jim tak nějak vlastní. Myslím, že je to dost spojené s tradičním japonským myšlením...

A tak tokijská zima pokračuje a budu muset ještě tak minimálně měsíc vydržet, než se snad počátkem jara trochu oteplí. Někdy to není sranda. Jak vidíte na následující fotce zasněženého hřiště v mateřské školce, kde pracuju, zrovna včera v Tokiu vládla tuhá zima a hodně sněžilo. Což je jen důkazem toho, že i v Tokiu může padat sníh, a tak by se nějaké to centrální vytápění skutečně hodilo...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 miki miki | 23. března 2015 v 20:14 | Reagovat

ahoj, čtu že jsi na pracovní stáži, nemohla by jsi někdy napsat článek s poznatky z takové zahraniční stáže a něco málo k tomu, jak se na ni dostat? díky a přeji teplejší pobyt:)

2 Tsuki Tsuki | 29. dubna 2015 v 11:21 | Reagovat

Ahoj :) Nevím, jestli se dokopu k tomu, abych napsala i článek s poznatky ze stáže, ale každopádně Ti můžu říct, že na stáž jsem jela přes studentskou organizaci Aiesec. Pokud jsi vysokoškolský student, můžeš zkusit se do Aiesecu stejně jako já zapsat ;) Když bys prošla jejich výběrovým řízením, můžeš si pak hledat stáž kdekoliv na světě :)

3 peta peta | 26. srpna 2015 v 18:18 | Reagovat

ahoj, libí se mi tvé články o Japonsku:) myslím, že hodně lidí včetně mě by byli vděčni za článek o řekněme typyckých situacích a jak je řešit... např. bolí mě hlavě, jak poznám lékárnu a jaké prášky koupit. vím že to zní divně, ale pro ty co se chystají do Japonska na kratší i delší dobu by to bylo přínosné:)

4 Tsuki Tsuki | 27. listopadu 2015 v 17:35 | Reagovat

[3]:chápu :) Uvidíme, jestli se k tomu dostanu. V poslední době tady nic nepíšu, ale jednou za čas to na mě přijde a nějaký ten nový příspěvek tady přihodím. :)

5 Japonskoo.cz Japonskoo.cz | Web | 19. června 2016 v 20:25 | Reagovat

Letos jsem si z Japonska přivezla zásobu kairo pytlíčků (mám i ty do bot), tak už se těším, až je v zimě ozkouším. :-)

6 doramaqueen doramaqueen | E-mail | Web | 27. října 2016 v 20:52 | Reagovat

Ty tam žiješ? Vau... máš môj obdiv. Zima musí byť dosť krutá, ale aj tak ti závidím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama